Jan Hapala (1816–1887)
Jan byl dlouholetým učitelem v obci Velká a zakladatelem učitelského rodu Hapalů.
Narodil se roku 1816 v Klokočí. Jeho děd Tomáš Hapala byl rychtářem na Zbrašově. V lednu 1834 nastoupil jako pomocný učitel do školy v obci Velká u Hranic, kde pomáhal Tomáši Kučerovi, prvnímu řádnému učiteli v obci. Jan byl ustanoven definitivním učitelem o pět let později. V roce 1878 měla škola 70 žáků.
Jan Hapala učil celých 50 let, a tak se 26. června 1884 uskutečnila ve Velké slavnost, jakou do té doby obec nepamatovala. Jan Hapala obdržel stříbrný záslužný kříž s korunou a byl jmenován čestným občanem obce. V červenci odešel do důchodu a zemřel o tři roky později.
Jan a jeho žena Terezie rozená Vrbíková měli devět dětí. Jediné z dětí, u nichž známe potomky, byl syn František. Sám se stal též učitelem, působil mj. jako řídicí učitel v Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm. Oženil se s Kateřinou Dadákovou, sestrou Arnošta Dadáka, zakladatele věhlasného zemědělského časopisu Milotický hospodář. Všech pět jejich dětí: synové Arnošt, Richard a Vladimír, a také dcery Marie a Božena se staly učiteli. Všichni již dospělí sourozenci se přestěhovali někdy před rokem 1910 do Hranic, kde žili ve společné domácnosti v Kropáčově ulici a působili na hranických školách. Richard zahynul na bojišti první světové války. Koncem 30. let se zbylí čtyři sourozenci přestěhovali do Brna. O dalších potomcích: Zdeňkovi, Richardovi a Milanovi je pojednáno níže.
Jindřich Hapala (1873–1925)
Jindřich Hapala se narodil roku 1873 v Hranicích na čísle 200. Pocházel z valšovické větve Jakuba Hapaly. Vyučil se kominíkem u svého otce a krátce se tomuto řemeslu věnoval. Několik let pracoval u soudní služby u Krajského soudu v Olomouci. Později se stal správcem krajského úřadu.
Kromě toho již v mládí byl sokolem v Hranicích a později župním jednatelem Sokola v Olomouci. Byl také členem prvního popřevratového městského zastupitelstva a předseda Národní jednoty v Olomouci. Po vzniku Československa působil jako vyjednavač při předávání moci od rakousko-uherských úřadů zástupcům nového státu.
Zemřel 19. dubna 1925 ve věku 51 let. Na jeho památku byla po něm pojmenována ulice na předměstí Olomouce. Její název je možné nalézt na plánech města ještě v 80. letech, ulice později zanikla při přestavbě.
Zdeněk Hapala – Kopecký (1905–1971)
Zdeněk Hapala zasvětil svůj život loutkám, které ho uchvátily již na základní škole.
Narodil se 25. března 1905 v Místku. Původním povoláním byl učitel; kvůli zdravotním potížím se však tomuto povolání nemohl věnovat. Stal se úředníkem v Místku, kde také založil Sdružení divadelních ochotníků. Před vypuknutím války byl činný v odboji. Zejména převáděl ilegálně přes hranice do Polska lidi, kteří prchali před příchodem nacistů z okleštěného Československa. Proto musel roku 1939 sám se svou první ženou Martou uprchnout – přes Polsko do SSSR. V protektorátu zanechali svou osmiletou dceru, která se musela celou válku skrývat u příbuzných před gestapem.
Zdeněk s manželkou se dostali ze SSSR na Blízký a Střední Východ a nějaký čas působili v Jeruzalémě. Zde založil Zdeněk české loutkové divadlo Bajka, které hrávalo pro diváky mnoha národností, v češtině, polštině a angličtině. Smyslem bylo především pozvednout mysl raněných vojáků, kteří jinak propadali depresi. Bylo to také první československé divadlo v arabském světě.
Po válce pracoval několik let pro Československý státní film v Praze. Poté zakládal loutkové scény v rodném Českém Těšíně, Žilině a nakonec v Ostravě, kde byl jmenován ředitelem krajského divadla loutek. Spolu se svou druhou ženou Blankou pořádal představení pro děti a besedy o loutkářství na základních a mateřských školách.
Příjmení Kopecký si k občanskému jménu přidal v době, kdy pobýval v Jeruzalémě, po Matěji Kopeckém, známém českém loutkáři (1775–1847). Mezi dětmi byl znám jako „strýček Kopecký“.
23. června 1971 Zdeněk Hapala zemřel. Zdeněk byl polovičním bratrem letce RAF Richarda Hapaly.
Více viz Bajka, loutkové divadlo čs. jednotek na Středním východě.
Richard Hapala (1918–1941)
Richard Hapala byl členem II. odboje, poručíkem 311. bombardovací perutě RAF v Anglii.
Narodil se 13. září 1918 ve Staříči, okres Frýdek-Místek. Krátce před 2. světovou válkou se celá rodina přestěhovala do Brna-Řečkovic.
Richard Hapala odešel před německou okupací přes Polsko do Anglie, kde se stal nadporučíkem československé letecké jednotky RAF, konkrétně 311. bombardovací perutě. V noci z 1. na 2. července 1941 se jako navigátor letounu Wellington účastnil náletu na francouzský přístav Cherbourg. Posádka měla šest členů, z toho pět nováčků (včetně Richarda jako navigátora) na svém první bojovém letu, pilotem byl Oldřich Helma. Naneštěstí letadlu selhal vysílač používaný Angličany k rozpoznání vlastních strojů (IFF – Identification Friend or Foe; identifikace přítel-nepřítel). Při návratu do Anglie byl proto letoun omylem sestřelen britským stíhačem. Všech šest členů posádky zahynulo. Richardu Hapalovi bylo 23 let, je pohřben v Salisbury na hřbitově Devizes Road.
Roku 1946 byla na návrh Dr. Jaroslava Dřímala, tehdejšího ředitele Archivu města Brna, po Richardu Hapalovi pojmenována jedna z ulic v brněnských Řečkovicích. Její název se kupodivu zachoval i po 40 let komunismu, jenž anglické letce neměl v oblibě. V roce 2018 navíc město Brno dalo revitalizovanému lomu Hády nový název – Hapalův park.
Richardovo jméno je uvedeno na řečkovickém hřbitově na památníku obětem války a také na pamětní desce na Mendlově univerzitě, kde krátce studoval. V Řečkovicích na památníku je také jméno jeho otce Arnošta, který zemřel roku 1943 v Brně (údajně v koncentračním táboře). Z Richardovy rodiny žili v Brně dále: bratr Arnošt, matka Barbora, strýc Vladimír a tety Božena a Marie Hapalové (obě svobodné – odborné učitelky ve výslužbě). Další bratr Zdeněk žil v Českém Těšíně, byl loutkářem a divadelníkem (viz výše).
Milan Hapala (1918–1992)
Milan byl synem Vladimíra Hapaly, učitele mj. na gobelinářské škole ve Valašském Meziříčí. Narodil se roku 1918 v Hranicích. Roku 1938 odjel na studijní pobyt do USA a po okupaci Československa tam zůstal, vystudoval vysokou školu a na Duke University dosáhl doktorského titulu. Stal se vysokoškolským profesorem. Přednášel ve Virginii na University of Virginia a na Sweet Briar College, kde byl odborníkem na Rusko a východní Evropu.
Studenti Sweet Briar College, kteří chtějí vyjet na studijní pobyt do Česka, mohou získat stipendium ustavené na památku Milana Hapaly.
Více informací na webu Beloit College (anglicky).
Pavel Hapal (1969)
Český fotbalista a trenér. Narodil se roku 1969 v Kroměříži. Jako hráč působil především v Sigmě Olomouc, Bayer Leverkusen (Německo), CD Tenerife (Španělsko). Jako trenér působil kromě ČR také v Polsku a na Slovensku, kde trénoval národní reprezentaci.